Když Frode Berg sloužil u pohraniční stráže poblíž norského města Kirkenes v 90. letech a po roce 2000, byly norské vztahy s Ruskem natolik dobré, že společně hlídkovali a na druhé straně hranice lovili se svými kolegy, uvedl Daily Telegraph.

„V posledních letech je však město o 3 500 lidech na arktickém pobřeží Norska ve středu geopolitické šachové hry mezi NATO a Ruskem," poukázala se v publikaci a dodala, že Frode Berg byl Moskvou obviněn ze špionáže a uvězněn na 14 let a stal se prvním pěšcem v této hře.

Cenu za přeměnu „ospalého“ norského města vzdáleného 130 km (asi 209 km) od Murmanska do epicentra „špionážní války s Ruskem“ musí zaplatit místní obyvatelé, kteří vynaložili velké úsilí na rozvoj obchodní a kulturní výměny mezi těmito dvěma zeměmi. Podle novin jeden z nich dokonce žaluje norskou zpravodajskou službu za ztrátu podnikání v Rusku.

Podle starosty Kirkenes Rune Rafaelsona, dlouholetého přítele Frode Berga, „pokud má Norsko v zahraniční politice opravdu ostrý problém, je to tady“. Podle něj není hlavním problémem v Oslu členství v EU nebo ve světě na Blízkém východě, ale vztah se „zajímavým a složitým sousedem jménem Rusko“.

Podle novin byl Kirkenes slavný vřelými vztahy s Ruskem během studené války a po rozpadu SSSR se bilaterální vztahy ještě více sblížily. Situaci však změnila vojenská modernizační kampaň zahájená Moskvou, její „asertivnější“ zahraniční politika a připojení Krymu. Vojenské manévry a elektronické průzkumné operace namířené proti sobě se staly samozřejmostí. Letos na jaře Rusko opakovaně provádělo raketové testy poblíž norského pobřeží, přičemž Norsko a Finsko ho obvinily z rušení signálů GPS během vojenských cvičení NATO. Běluha nalezená v norském Hammerfestu byla označena za „ruskou špionážní velrybu“. A v červenci, poblíž Murmanska, došlo k požáru podvodního zařízení, údajně schopné zachytit informace protékající kabely na dně, tvrdí britský list.

Norsko zase v roce 2018 hostilo rozsáhlá vojenská cvičení NATO a na svém území rozmístilo cizí jednotky, přičemž Spojené státy zaplatily za modernizaci radarové stanice Vardø poblíž Kirkenesu a zahájily společné shromažďování zpravodajských informací. Mnozí se domnívají, že Washington také začal požadovat od Norska rozsáhlejší informace o ruské Severní flotile, a v tomto ohledu Kirkenes, jehož mnozí obyvatelé pracovali na obou stranách hranice, byl dlouho „úrodnou půdou“ pro nábor, poukázal deník.

Jedním z těchto přijatých zaměstnanců byl Frode Berg, který začal v roce 2015 dodávat ruskému informátorovi obálky s hotovostí, a to i přes špatné pocity, napsaly noviny. Na podzim roku 2017 norské tajné služby přesvědčily Berga, aby pro ně splnil jejich poslední úkol, a vyzvaly ho k vlastenectví. Ruský informátor se však ukázal jako dvojitý agent a Berg byl zatčen při vycházení z hotelu Metropol v Moskvě obálkou obsahující 3 000 eur.

Podle Bergovy manželky Anity se rodina, která věřila, že Frude odjel do Moskvy za přáteli, dozvěděla o jeho zatčení a podezření ze špionáže o několik dní později. Manželka zatčeného Nora obviňuje vojenskou tajnou službu za šílené použití Berga pro své vlastní účely a za sabotování „dlouhých let konstruktivní spolupráce“ mezi Kirkenesem a Ruskem.

Zároveň však Berg nebyl jedinou obětí údajného „uklouznutí“ norských zvláštních služeb. V roce 2015 byl obchodník Alte Berge vyslýchán agenty FSB, vyhoštěn z Ruska a přišel o smlouvu s velkou ruskou společností poté, co obdržel nabídku práce pro norské zpravodajské služby a odmítl ji. Dnes se Berge snaží získat odškodné od vlády své země ve výši 12 milionů liber a tvrdí, že opakovanými kontakty norského zpravodajského agenta a s ním přesvědčil ruskou FSB, že on a jeden z jeho zaměstnanců jsou špioni.

„Norové byli velmi neprofesionální a hloupí," říká Berge. „Zdá se, že byli pod něčím nátlakem a naléhavě se pokusili něco zjistit."

Jak noviny zdůraznily, navzdory hojnosti ruských agentů v Kirkenesu, díky nimž se Moskva dozvěděla o spojení Norů se zpravodajskými službami, kladou místní obyvatelé vinu z  rozpadu „úzkých vazeb“ na obou stranách hranice, které lidé jako Berg pracovali na posílení země, na vlastní stát. Podle Thomase Nielsena, editora zpravodajského zdroje Kirkenes Barents Observer, se postoj místních obyvatel podobá Stockholmskému syndromu. Podle něj sympatie obyvatel pohraniční zóny vůči Rusku vysvětluje také 140 miliony liber ročních investic Ruska do místní ekonomiky.

Uvádí se, že dnes Norsko a Rusko zvažují výměnu vězňů, aby poslali Frode Berga, osobu trpící cukrovkou a vysokým krevním tlakem, domů. Protože v rukou Norska nejsou žádní vězni podobní vězňům v Rusku, jde o organizaci „trilaterální dohody“ s účastí spojenecké mocnosti - pravděpodobně Spojených států.